Vietnam spíše vnímejte jako Rakousko-Uhersko. Ačkoliv všichni vypadáme stejně, tak uvnitř je jiná krev i mentalita. Hodně záleží v které části země se narodíte a ve kterém městě a vesnici žijete.
Asi si říkáte "No a co. Vždyť to na mě nemá žádný vliv." Já říkám, že hodně velký. Ti lidi Vás ovlivňují - skrze ně poznáváte vietnamskou mentalitu a kulturu.
Teď to neberte jako vědecký fakt. Je to můj život.
Žiju v Ústeckém kraji
V Ústí nad Labem jsou převážně Vietnamci z Hanoje a blízkého okolí. V Teplicích a Chomutově z velké části ze vzdáleného okolí Hanoje a už blíže k nejbližšímu moři.
Ono to takhle vzniklo historicky, postupným vývojem. Nějaká rodina se například přestěhuje do Děčína a postupně tam zve svojí rodinu a příbuzné. Pak létají do své vesnice pro nevěstu či ženicha a takhle vzniká jejich komunita v ČR.
Pak tady mezi námi vznikají fotbalové týmy jako Ústí/Teplice/Louny a Chomutov. Když hrajeme proti českému týmu nebo mongolskému, tak se z těch našich týmů vyberou ti nejlepší. Reprezentují pak skutečně všechny Vietnamce žijící v Ústeckém kraji.
Během oslav Lunárního roku vysíláme čestné hosty
Například když se v Ústí nad Labem bude pořádat jejich oslava Lunárního roku. Sousední komunity např. z Teplic nebo Děčína vyšlou své "reprezentanty", aby vyřídili srdečné pozdravy a přání.
Takže uvnitř vietnamské komunity existují minikomunity. Příslušnost k nim je založen na původu jaký mají ve Vietnamu. Ono je to pro Vietnamce naprosto normální se takhle oddělovat a definovat.
I když jsou vietnamské vesnice od sebe vzdálené jen pár kilometrů, tak se málo navštěvují. Většinou kvůli obchodu a svátkům. Jinak nemají důvod se jít jen tak projít do sousední vesnice.
Sám jsem to ve Vietnamu hodně cítil. Okamžitě poznali, že nejsem "jejich". Říct že jsem turista a přijel jsem se podívat na jejich kostel/chrám pro ně není dostatečná odpověď. Tak jsem se naučil říkat "Přijel jsem koupit to a to." Tedy pracovní cesta.
Protože každá vesnice je zároveň i velkovýrobnou. Celá vesnice se orientuje například na výrobu keramiky, soch, nábytku, rýžových nudlí nebo sušených ryb.
Tím jsem je uklidnil a už mě tolik nepodezřívali. Jinak si obvykle nejprve myslí, že jste tulák nebo zloděj.
To jsou věci, které většinou vnímá jenom Vietnamec v ČR. Je to velmi zajímavé. Ale zde už zastavím své dlouhé povídání :)
