Tohle je fakt parádní článek.

Balzám na mé zjitřené nervy.

miluji Váš blog pane !

Český Vietnamec, nebo vietnamský Čech? Myslím, že obojí je správně.

Hodně štěstí.

Moc hezké vyprávění. Snad bude brzo pokračování:-))

Díky!

Úžasné povídání. Úplně pohladilo mysl.

Karma . . . . Ta vaše čeština je kouzelná.

Výborný a poučný blog.

Hned bych se na takovou cestu vydal s Vámi. Už číst o ní a představovat si... Děkuju

Dobre se cetlo. Zajimava pasaz, jak Vam v nejake chude vesnici otrhane deti koupily obed. My jsme zazili neco "paralelniho" pred par lety v Saigonu. Bylo horko, ve chramech ktere jsme byli navstivili hromada koure z tycinek ,cehoz jsme se nadychali, takze uz napor na nase starsi tela. Ve vietnamskych mestech jsou podel silnyc na chodnicich nekdy velmi nedbale zaparkovany tisice mopedu. Moje zena , asi taky unavou po narocnem dnu, si nedala pozor a narazila dost tvrde prave tim citlivym mistem pod kolenem na moped. Kvuli kombinaci bolesti, unavy a psychicke zateze po prve v zivote omdlela. Podarilo se mi ji zachytit aby nespadla na zem a tak sem ji vzprimenou drzel a snazil ji privezt k vedomi. Vsimnul si toho jeden obchodnik pobliz, pribehl se zidli a pomohl mi posadit omdlenim katatonickou zenu na zidli, pak zase musel odbehnout do sveho obchodu. Manzelka se stale z omdleni neprobirala a ve scene cislo dve probehl k nam metar, co zametal ulici vytahl nejakou malou lahvicku a ukazal mi , at si naleju trosku te kapaliny na prst a pak to pridam zene k nosu. To pomohlo, zena se probrala a tak ja panu metari vracel lahvicku a nabizel penize. Ten si napred lahvicku vzal zpet, ale penize zasadne gesty (komunikace rucni, on nic nez vietnamstinu neumel) odmital. Nakonec mi tu lahvicku dal zpet do ruky, a naznacil, at si ji necham, Ja znovu nabidl penize, coz on uz dost zurive odmitnul a odesel. Ja z toho byl "na vetvi", jakysi metar da z jeho pohledu majetnym turistum povzbuzovaci latku a nic za to nechce! Bohuzel po chvili , kdyz uz se zdalo, ze je zena v poradku, se zvedla ze zidle abychom pokracovali v ceste, a omdlela po druhe. Scena cislo tri: Nejaka pani z dalsiho obchodu trochu dale od nas pribehla s velkou sklenici dzusu a naznacila, abych, az se zena znovu probere, do ni ten dzus vlil. Tak sem vytahnul a pani ukazal penezenku, ze ji tu velkou sklenici dzusu zaplatim,

POKRACOVANI: Pani taky gestikulaci odmitla a odesla. Po tom, co zena znovu nabyla vedomi a zmatorila se, nam ten obchodnik, co prinesl zidli a pomohl mi zenu posadit, ze sveho telefonu zavolal taxika, abychom se mohli vratit na ubytovani. Oba jsme citili velkou vdecnost tem lidem, kteri nam naprosto nezistne pomohli ve velke nouzi.